Menu
Obec Běrunice
ObecBěrunice

Obec Vlkov n/L

Vlkov n/LPrvní zmínka o vsi pochází z roku 1350. R. 1369 je uváděn jako Wlikow. Stával zde dvůr Vlka (Vlkóv dvór), což bylo ve staročeštině oblíbené mužské vlastní jméno. Pravděpodobně zde stávala i tvrz (nálezy ze štěrkovny), ale určitě kostel. K jeho původu se váže pověst: Původně byl kostel stavěn v nedalekých Skochovicích, ale každé noci se objevila bílá kobyla, která veškerý stavební materiál, kámen, přivezla na blízké návrší ve Vlkově. Proto se místní obyvatelé rozhodli kostel svatého Jana Křtitele postavit zde. Nejedná se o pověst čistě místní, podobná je známa u různých kostelů, postavených na výrazném kopci.

V roce 1432 je již Vlkov spojen se Skochovicemi, s nimiž pak byl v roce 1521 připojen k pernštejnskému chlumeckému panství. Chlumecké dominium obdržel v roce 1611 Václav Vchynský ze Vchynic a Tetova, zakladatel chlumecké větve rodu Kinských.

Kinští také na konci 18. století postavili na okraji obce lovecký zámeček, patrovou stavbu s mansardovou střechou, původně krytou šindelem. Kinští ho hojně využívali (V roce 1813 se zde narodil Oktavián Kinský). V roce 1895 byl změněn na myslivnu. Přes drobné pozdější úpravy se jedná o jednu z mála dochovaných dřevěných zámeckých staveb u nás.

K Vlkovu se váže také pověst o vlčím zpěvu. Kdysi dávno obývaly neprostupné lesy, jež pokrývaly zdejší krajinu, smečky zuřivých vlků. Jejich řádění zanechávalo nenapravitelné škody především na ovčích stádech, a proto se zdejší obyvatelé snažili zabránit jejich rejdům. Jednou se jim podařil vskutku husarský kousek. Do nastražené jámy, v níž ležela zabitá ovce, spadl sám vůdce vlčí smečky. Ač se snažil, jak mohl, nedokázal se dostat ven. Téhož večera si zkrátil cestu přes les místní muzikant, který se do své vlkovské chalupy vracel z nedaleké vsi, kde hrál na posvícenské zábavě. Najednou však šlápl do prázdna a ocitl se v jámě tváří tvář hladovému mohutnému zvířeti. Louče se se životem, začal hrát na housle v naději, že ho zdejší obyvatelé uslyší a pomohou. Jeho zubatý společník nejevil zájem o snadnou večeři, naopak si lehl a zaposlouchal se do jednotlivých tónů, melodií a písniček, linoucích se ze šumařova nástroje. A milý muzikant hrál a hrál. Až brzy ráno je našel ovčák, jdoucí prohlédnout jednotlivé pasti. Podal muzikantovi větev, aby po ní mohl vylézt z jámy. Vtom do té doby klidný vlk skočil po šumařovi. Nezaryl se drápy do jeho těla a nezakousl do krku, odrazil se od muzikantových zad, vyskočil z jámy a pelášil pryč. Od těch dob se prý žádní vlci v okolí Vlkova neobjevili.

 

Gotický kostel sv. Jana Křtitele

Gotický kostel sv. Jana KřtiteleGotický kostel sv. Jana Křtitele

Poměrně dobře se zachoval gotický kostel sv. Jana Křtitele ve Vlkově nad Lesy, třebaže jej výrazně poznamenala novogotická přestavba. Malá ves, doložená současně s kostelem teprve roku 1361, zaujímá vrchol poměrně výrazné vyvýšeniny v pásmu chlumů, které tvoří západní ohraničení Pocidliní, takže kostel dominuje okolní krajině.

Skládá se z trojboce uzavřeného presbytáře stejné výšky jako loď, která byla dodatečně rozšířena o dvě úzké a nízké boční lodi. Na západní straně kostelu dominuje mohutná, částečně vtažená hranolová věž. Vstup do věže vede schodišťovým přístavkem při severní straně věže (z patra věže je vstup na kruchtu). K severní stěně presbytáře přiléhá sakristie.

Stavební vývoj kostela lze jasně vyčíst na půdě. Zdi jsou vyzděny z pečlivě lícované vrstevnaté opuky (zdivo má téměř románský ráz). Valená klenba presbytáře, jejíž vrchol je podstatně níže než strop lodi, svým profilem přesně odpovídá dochovanému původnímu triumfálnímu oblouku, vyzděnému z velkých pravidelných pískovcových kvádrů. Triumfální oblouk má tvar mírně stlačeného oblouku a je výrazně archaický. Klenba je zřejmě původní, neboť v režném opukovém zdivu nad ní se nezachovaly žádné stopy po klenbě či trámovém stropu - zdivo je zcela kompaktní.

Vzhledem k výškové úrovni vrcholu triumfálního oblouku by se přitom případné stopy musely dochovat právě zde. Loď byla a stále je plochostropá. Západní věž o síle zdi půldruhého metru je rovněž vyzděna z vrstevnaté lícované opuky a vyjma zvonového patra armována v nárožích pískovcovými kvádry, zjevně upravenými novogoticky, v podstřeší se zachovaly v původní úpravě. Ve druhém patře věže s kulatými novogotickými okny je v opukových zdech druhotná příměs cihel. Rovněž třetí zvonové patro, je vyzděno z opuky a pouze špalety úzkých a vysokých novogotických oken jsou včetně parapetní části provedeny z cihel. Věž je tedy v plné výši gotická . Tomu neodporuje ani absence nárožního armování ve zvonovém patře, neboť to bylo z konstrukčních důvodů potřebné především na spodních patrech věže a jako vysloveně funkční prvek se původně nemuselo nijak výtvarně uplatňovat. Ve věži visí zvony z let 1651 a 1724. Původní je rovněž vstup z 1. patra věže na kruchtu, který je zaklenut půlkruhem. Opět se zde tedy setkáváme s určitými „románskými“ reminiscencemi.

Původní výraz kostela značně pozměnila až novogotická úprava roku 1857. Na přestavbu věže bylo tehdy zaplaceno 600 zl. z jmění kostela, předtím je doložena jen menší oprava roku 1768 ve výši 100 zl. Kromě nových oken v celém kostele, nové jehlancové střechy věže a snížení střech (štít nad triumfálním obloukem je vyzděn z cihel, tedy v téže době, kdy byly provedeny novogotické úpravy) došlo k přístavbě nízkých bočních lodí s valbovými střechami. Původní obvodové stěny byly proto prolomeny dvojicemi arkádových oblouků. Ve vlastním interiéru kostela se tedy žádné stopy gotického původu kostela nezachovaly, snad vyjma prostého, půlkruhem zaklenutého v severní stěně presbytáře. Portálek do sakristie je novogotický. Kostel lze rámcově datovat do 1. poloviny 14. století, třebaže četné archaické rysy by nevylučovaly ani poněkud starší původ.

 

Lovecký zámeček

Lovecký zámečekLovecký zámeček

Majitel panství Chlumec nad Cidlinou, František Ferdinand Kinský dal v druhé polovině 18. stol postavit na okraji vsi Vlkov nad Lesy lovecký zámeček. Jednalo se o jednopatrovou, pozdně barokní budovu z části zděnou, z části roubenou, krytou šindelovou mansardou.

V roce 1895 byl zámeček změněn na myslivnu.
Ve vlastnictví Kinských zůstal až do roku 1945, kdy přešel do majetku státu. Koncem 70. let jej okresní podnik služeb Nymburk upravil na své rekreační zařízení.

Nyní je v soukromém vlastnictví, je veřejnosti nepřístupný a slouží nadále k rekreaci.

 

Součastnost

 

Současný Vlkov

V současné době je Vlkov oázou klidu, vhodný k rekreaci i trvalému bydlení. V obci jsou rozvody plynu a vody, kanalizace pouze splašková. O kulturu se zde stará velmi aktivní „Spolek občanů Vlkova“, který pořádá nejrůznější akce pro dospělé i pro děti.

Místní sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1923.

Historie pojmenování obce

1369 - Wlikow, 1384-1399 Wlkow, kolem 1405 - Wilkow, 1545 (1521) postúpil ... Wlkowa 1654,1720, 1847 Wlkow, 1854 - Vlkov, 1868 (osada obce Skochovice) 1910 (obec), 1950 Vlkov nad Lesy, 1961 Vlkov n/L (osada obce Běrunice)

Počet obyvatel 2023 - 68